Pod tlakem vysokých cen nemovitostí se lidé poohlížejí po menších prostorech, vzdálenějších lokalitách, budovách v horším stavu a podobně. Na internetu rovněž přibývá nabídek na prodej údajně obyvatelných prostor vznikajících ze sklepů či prádelen. Zákon ale jasně stanovuje, co musí splňovat byt, aby jej bylo možné legálně obývat.
Místnost bez oken, vybudovaná ve sklepním prostoru s přístupem do sdílené kuchyně. Inzerátů v tomto duchu v poslední době na internetu přibývá. Odborníci ale varují před nákupem podobných nemovitostí za účelem bydlení. „Užívání jakéhokoliv nebytového prostoru za účelem bydlení je z právního pohledu problematické. Každý prostor musí být užíván k takovému účelu, jaký schválil stavební úřad. Pokud tedy člověk bydlí například v ateliéru, tak porušuje stavební zákon. Analogicky to platí i pro sklep,“ upozorňuje Lukáš Štrajt, vedoucí právního oddělení společnost M&M Reality. Občanský zákoník podle něho tak striktní není, ale stavební zákon ano a vlastníkovi hrozí za jeho porušení sankce.
Už více než rok platí, že v Praze je možné předělat na bytové jednotky některé ateliéry, a sice ty, které dříve nesplňovaly požadavek proslunění. Ten radní koncem roku 2018 z pražských stavebních předpisů vyřadili a majitelé některých ateliéru tak v okamžiku teoreticky zbohatli. „V případech, kdy byl požadavek na proslunění jediným důvodem, proč byl daný prostor zkolaudován jako ateliér, by nyní nemělo nic bránit rekolaudaci na bytovou jednotku,“ říká k tomu Jan Martina, oblastní manažer pro Hlavní město Praha společnosti M&M Reality. V metropoli vlastní ateliér tisíce lidí, zpravidla bývají v rámci developerského projektu jeden až dva na každý vchod. Rozdíl mezi cenou ateliéru a bytu v rámci jednoho developerského projektu se obvykle pohybuje až okolo 20 procent.
Nebytové prostory ale zpravidla nevyhovují i z jiných důvodů, než je otázka proslunění. „Požadavků na prostor, který má být zkolaudován na byt, je celá řada. Například minimální velikost pokoje je 8 metrů čtverečních, pokud tvoří byt pouze jedna místnost, pak musí mít minimálně 16 čtverečních metrů. Důležitá je minimální světlá výška, která musí být v bytových domech 2,6 metru, v rodinném domě 2,5 metru, v podkroví pak 2,3 metru. Svá pravidla má také větratelnost či dostupnost prostoru,“ vyjmenovává Lukáš Štrajt s tím, že více podrobností lze nalézt v ČSN 73 4301 – Obytné budovy.
„Lidé jsou vlivem vysokých cen skutečně ochotni výrazně slevit ze svých nároků, a to co se týče dojezdové vzdálenosti i konkrétní nemovitosti. Zatímco ještě před pár lety bylo výjimečné, aby se lidé natrvalo stěhovali třeba do chatařských oblastí, dnes je to naopak velmi časté. Nákup nebytového prostoru, ať na první pohled uzpůsobeného k bydlení, ale řešením obvykle není. Výjimkou jsou jen některé výše zmíněné ateliéry,“ konstatuje Jan Martina. Mezi tipy jak alespoň trochu ušetřit doporučuje nepřepočítávat cenu striktně na metry čtvereční, ale vnímat nemovitost jako celek, kombinovat pragmatický úsudek s osobními pocity. Úspora se může skrývat také ve výhodnějším financování. „Lidé by neměli bezmyšlenkovitě přijímat první nabídky bank, ale porovnávat, případně si nechat poradit od odborníka,“ dodává Jan Martina.
TZ M&M Reality