ČNB dnes zpřísnila parametry pro poskytování hypoték, a to jak ukazatel LTV, tak příjmové parametry DTI a DSTI, které zrušila příchodem pandemie v první polovině roku 2020. Důvodem kroků ČNB je především snaha o to, aby v bilancích bankovního sektoru nevznikala nadměrná rizika, která by časem mohla ohrozit jeho stabilitu. Nové parametry budou platit od dubna příštího roku, ČNB však vybízí zprostředkovatele, aby se snažili ukazatele dodržovat okamžitě.
ČNB dnes rozhodla zpřísnit pravidla pro poskytování hypoték. Snížila tak limit LTV (loan-to-value) z 90 na 80 %, což zvyšuje potřebu vlastních zdrojů na 20 %. Znovu zavedla také příjmové limity, které zrušila příchodem pandemie:
Parametr DTI (debt-to-income) tak stanovila na hodnotu 8,5, tzn., že celková výše úvěrů (dluh) žadatele by neměla překročit 8,5 násobek jeho čistého ročního příjmu. Před příchodem pandemie ČNB doporučovala nepřekračovat DTI ve výši 9, nicméně hodnotu nad 8 obecně považuje za rizikovou.
Parametr DSTI (debt-service-to-income) – tj. velikost měsíční splátky (splátek) úvěru(ů) vůči čistému příjmu žadatele – by neměl překročit úroveň 45 %. Úvěry s DSTI přes 40 % však obecně centrální banka považuje za rizikové.
Ve všech případech mohou poskytovatele překročit limity do 5 % nové produkce, s tím, že pro žadatele do 36 let jsou limity volnější (9,5/50 %/90 %).
ČNB také pokračuje s utahováním úvěrových podmínek přes kapitálové požadavky. Letos již potřetí zvýšila proticyklickou kapitálovou rezervu. Její současná úroveň činí 0,5 %, od 1. července 2022 bude uplatňována ve výši 1 %, od 1. října 2022 ve výši 1,5 % a od 1. ledna 2023 ve výši 2 %. Banky tak budou muset na úvěry poskytnuté v ČR časem držet více kapitálu, čímž se jim úvěrování do určité míry prodražuje. Bankovní sektor má však dostatek kapitálu drženého i nad rámec minimálních požadavků, v tomto ohledu by tak neměla nová pravidla úvěrový trh příliš ovlivnit.
Více informací lze nalézt na webu ČNB
Zavedení limitů v minulosti vedlo ke zrychlení objemu nově poskytnutých hypoték s cílem si hypotéku pořídit ještě za výhodnějších podmínek. I z toho důvodu guvernér J. Rusnok doporučil, aby tyto parametry již začaly instituce neformálně dodržovat ihned, ačkoli formální platnost je až od dubna příštího roku z důvodu znění zákona. Snaha o urychlení případné žádosti o hypoteční úvěr ze strany některých domácností však byla tažena v minulých měsících již očekávaným zvyšováním úrokových sazeb, proto by nové zpřísnění hypoték nemuselo vést k takovému „předzásobení“, jako jsme viděli například v závěru roku 2018 po obdobném zpřísnění úvěrových parametrů v polovině téhož roku.
Dnešní rozhodnutí ČNB není až tak velkým překvapením, jelikož se o zpřísnění těchto parametrů spekulovalo již delší dobu a situace se tak vesměs vrací na předpandemickou úroveň, kdy však ČNB měla k dispozicí pouze doporučení, nikoli zákon. ČNB tak utahuje politiku měnovou zvyšováním úrokových sazeb, k čemuž se nyní přidává intenzivněji i politika makroobezřetnostní, která bude působit v obdobném směru a bude také ochlazovat některé části ekonomiky, zejména trh bydlení. Důvody zpřísňování makroobezřetnostní politiky však nesouvisí se snahou ČNB korigovat trh bydlení, ale zabránit tomu, aby bankovní sektor poskytoval více rizikové úvěry, které by mohly v budoucnu snížit jeho odolnost a stabilitu.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace